Kování koní

23. listopadu 2016 v 6:00 | Domča |  Výbava
V dnešním kratším článku bych se ráda vyjádřila ke kování koní. V první řadě chci upozornit, že budu mluvit o zdravých koních. Je jasné, že kůň s nejrůznějšími problémy končetin, schvácení koně apod., potřebují určitou úpravu kopyt a popřípadě i speciální podkovu.

Osobně nepatřím ani mezi zastánce, ani mezi odpůrce, avšak přijde mi nesmyslné, když majitel koně s kvalitními tvrdými kopyty, se kterým sem tam vyleze na vyjížďku, bez použití zdravého selského rozumu zavolá kováře a nechá zvíře nakovat, protože "se to prostě tak dělá". Ve stáji, kde jsem začínala, jsme měli koně plemene appaloosa, což je plemeno charakteristické svou tvrdostí pro terén. S Koňmi se pracovalo běžným způsobem na jízdárně, v kruhovce na lonži, chodily do terénu. Za celou tu dobu mé existence v této stáji, a že to byla dlouhá doba, se ani jednou nekovalo. Nebyl důvod. Později jsem začala chodit do stáje, kde byli všichni koně okutí alespoň na předky, někteří na všechny 4 nohy. Byla to "anglická" plemena do sportu. Nechci se tu dál rozepisovat o koních, které jsem potkala, jistě už víte, kam tím mířím. Pokud je kůň využíván rekreačně a má dobrou kvalitu kopyt, není třeba dávat podkovy. Pokud mají jeho kopyta sklon k uštipování, třepení, jsou měkká, terén v ohradě je špatný, je to sportovní kůň, určitě je na místě kování zvážit.
Na závěr bych shrnula pro a proti podkov, avšak (pro hnidopichy) i tyto body se odvíjí individuálně od toho, o jakého koně jde a jak je využíván!


PRO:
  • fixují kopyta, chrání je před uštípnutím, ulomením apod.
  • jsou vhodné pro koně s nejrůznějšími úrazy/zdravotními problémy - po domluvě s kovářem a veterinářem
  • chrání kopyto závodního koně, nebo usnadňují jeho pohyb (např. speciální zadní podkovy reiningového koně pro dobrý a bezpečnější sliding stop)
PROTI:
  • při kontaktu s tvrdým povrchem vyvolává otřesy, které více opotřebovávají šlachy a klouby
  • nášlapy v zimě
 

a tak joo :)

16. listopadu 2016 v 19:00 | Domča
a víte co? vážně mi to trochu chybí :D akorát co sem tenhle blog ted tak prolezla, je jasne, ze potrebuje hodne uprav. musim to tu cele promazat, upravit clanky, prece jen, vse co sem pridavala bylo pridano prevazne na zakladce, ted uz jsme tak nejak na vysoke skole :D :D
no, nevim jak rychle to pujde, ale zkusim to :D

no nene :D

14. září 2016 v 18:50 | Domča
koukám, poslední články před 3 lety? mazec :D žiju tady ještě někdo? :D pořád tak nějak doufám, že se k tomu zase dostanu :D
 


Opakování

25. srpna 2013 v 15:06 | Domča |  Nezařazené
Opakování se uplatní jak v práci ze země, tak v práci ze sedla. Pokud se provedení cviku a pochvala opakují- potvrdí se. Horší je, že se lépe ukládají negativní, špatné zkušenosti.
Je potřebné pro jakýkoli učební proces. Jakmile kůň udělá cokoli dobře, ihned ho pochvállíme. Podle náročnost cviku, stupně výcviku a dalších faktorů opakujeme. Záměrně píšu obecně "dalších" - pokud s koněm provádíte něco poprvé a uděláte příliš mnoho opakování po sobě, přetáhnete lekci, kůň může ztrácet chuť a už nemusí cvik provádět tak dobře. Držme se tedy starého dobrého pravidla- v nejlepším se má utnout, proto opakujte, ale s mírou, a další opakování nechce na příště.



Nechtěný pohyb vpřed

23. března 2013 v 14:08 | Domča |  Práce ze země

NECHTĚNÝ POHYB VPŘED

Tímto nechtěným pohybem mám na mysli popocházení při sedlání, nasedání apod. Dle mého názoru je nežádoucí, aby kůň např. při již zmíněném nasedání nestál. Většinou je to řešeno tak, že kůň je nechán "při svém"- jezdec nasedá za pochodu, dosedne a jede dál, nebo snaha o nápravu nesprávným způsobem- koně někdo drží. Tím sice řešíte součastné nestání, a kůň stojí tak, jak vy chcete, ovšem neřeší se samotný problém, a co budete dělat, až se nenajde nikdo, kdo by vám v tu chvíli mohl koně podržet? Opět budete pracovat za pochodu…. Další verzí je tahání koně za hubu. Jistě ale nechcete mít otupené zvíře.

V tomto článku se budu věnovat běžným situacím, kdy kůň vykonává nechtěný pohyb. Tyto pohyby jsou buď způsobeny nesprávnou výchovou, nebo ještě "nevykonanou" výchovou- zvíře ještě neví, co může a co ne. A je na vás, abyste mu ukázali, co je žádoucí a co ne. Všechny následující situace jsou prakticky na stejném principu, a to znepříjemnit nežádoucí situaci a tu žádoucí naopak zpříjemnit. Je to celkově základní princip v každém výcviku.


1) Jak naučit koně, aby stál při sedlání
Jakmile kůň udělá chybu (zdůrazňuji, že situaci jen znepříjemníme, ale koně netrestáme- chyba je to pouze pro nás, on ji tak rozhodně nebere!) - tzn. vykročí, když budeme sedlat (popř. čistit, nebo jen stát a vyžadovat o koni to samé atd…), vraťte ho okamžitě zpět- požádejte ho o zacouvání na původní místo. Jak jednoduché a přitom funkční. Pro ty, co nepochopili princip tohoto cviku a zdá se jim bezúčelný- Pro koně je jistě příjemnější jít vpřed či stát, než couvat. Slovem znepříjemnit je míněno to- pokud kůň udělá něco pro nás nežádoucího, situaci mu uděláme nepříjemnější tím, že po něm budeme chtít náročnější cvik, než je to, co jsme chtěli původně. V tomto případě- chci aby kůň stál, on jde dopředu, musí couvat. Vždy dělám opak. Takto si rychle uvědomí, že je pro něj výhodnější zůstat stát na místě, než když bude pochodovat a bude se stejně muset vracet couváním. Jakmile zůstane stát, uvolněte všechny tlaky, koně nedržte! Měl by stát sám bez jakéhokoliv držení. Je důležité koni ukázat rozdíl mezi prací a odpočinkem. Jakmile tento princip bude chápat, rád s vámi bude stát.
Je nutno dodat, že dřív než se budete snažit něco napravit, musíte vědět, co napravujete- a tím nemyslím výsledek ale důvod- v tomto případě ne to, že kůň nestojí, ale proč. Pokud se jedná o nevědomost, co je správné, zanedbanou výchovu- platí postup popsaný výše. Může se ale stát, že důvod "nestání" je zcela jiný, např. že kůň prchá před něčím z čeho má strach, špatnou zkušenost, nebo není zcela připraven (třeba to, že ještě není připraven na sedlo a snaží se utéct z (pro něj nepříjemné) situace. Další věcí může být to, že koně něco bolí, nesedí mu výstroj. snaží se tomu vyhnout.


2) Jak naučit koně, aby stál při nasedání
Platí to samé, jako u předchozí situace. Znepříjemním nežádoucí, dělám příjemné žádoucí. Jakmile nasedám a kůň začne vykonávat pohyb vpřed, není úplně dobré koně vracet až po nasednutí- to dělám pouze v tom případě, že dosednu, a teprve potom se kůň rozchází bez pokynu. Pokud se rozejde již během nasedání, přestanu nasedat, a koně vracím okamžitě. Buď na to samé místo, nebo ještě o krok-dva zpět. Jakmile kůň stojí, znovu nasedám. Rozejde se- vrátím ho zpět. Opakuji pořád dokola, dokud kůň nezůstane během nasedání stát. Nikdy (!!!) nedrže koně po celou dobu za hubu- napnuté otěže, kůň pod tlakem, i když stojí. Může to chvíli zabírat, rozhodně to ale není správné, jelikož ho ve chtěném stavu držíte, to je to samé, jako když požádáte někoho, aby koně podržel. Ano, nemáte v tu chvíli problém, že vám kůň nestojí, rozhodně jste ho ale neodstranili. Koník musí stát sám dobrovolně a vědět proč- pokud stát nebude, bude muset couvat. Proto si vybere příjemnější variantu- počkat a hezky stát.


3) Všechny ostatní situace jsou založeny na stejném principu. ZDE vás odkazuji na již napsaný článek na těchto stránkách. Jedná se o nežádoucí zrychlování chodu (jako např. rozklusávání apod.). Jde o naprosto stejný princip.
pozn.- článek na který vás odkazuji, je jeden z dílů westernového seriálu, lze ho ale uplatnit všude :) a nemusí jít pouze o zrychlování chodu ale i o nechtěné změny chodu atd.)


Ať vám koně jdou! :)

!!!NEKOPÍROVAT!!!

Strach

27. září 2012 v 17:48 | Domča |  Nezařazené


Co je strach obecně?


Strach je velkým nepřítelem pro všechny koňáky. Kůň se snaží z ohrožující situace utéci. Útěková reakce ovlivňuje celé tělo zvířete. Abych to rozvinula- v mozku je amygdala (struktura), která vyhodnotí, zda může určitý objekt koně ohrozit nebo ne. Pokud ano, mozek informaci ukládá- ovšem pozor- strachové reakce (informace) nelze zapomenout, na rozdíl od ostatních!!! Jediné, co se s nimi může stát je to, že jsou potlačeny novějšími reakcemi, tím se snižuje jejich vyvolatelnost, ale bohužel- již navždy zůstanou uložené.

Zpět tedy k tomu, co se stane, když mozek vyhodnotí situaci jako ohrožující- zvyšuje se ostražitost, rozbuší se srdce, vše ostatní v okolí je v tu chvíli nepodstatné = ignorované. Jistě každý z nás už někdy zažil jízdu, kdy se kůň něčeho leknul a vyrazil jako střela bezhlavě přes jakékoliv překážky, ať už mohly být nebezpečnější než samotný objekt, který koně vystrašil. Proto letí i do silnice mezi auta, do něčeho narazí apod…Je schopen i skoku, na ten se ovšem nesoustředí, skok je tudíž plochý. Útěková reakce se nemusí projevovat jen zbrklým prcháním, ale i vzpínám, vyhazováním, uskakováním do stran,­…ovšem přímý útěk patří k nejsilnějšímu vyjádření reakce. Nohy ztrácejí plynulý rytmus= pohyb je zrychlený a trhavý.

U strachu platí přesně to samé, než o co se pokaždé u koně snažíme při tréninku- chceme hodně opakování, pokud chceme koně "učit". Ovšem u strachu a jeho reakcích- útěků- stačí pouze jedna zkušenost, a těmi dalšími se posiluje- avšak pro nás nežádoucně. Je jednoduché vysvětlit, proč jsou tyto reakce tak rychle zapamatovány. Volně žijící kůň, předpokládám, nechce skončit jako něčí večeře, proto si nedovoluje omyl ani risk a jednoduše prchá. Jak bylo řečeno- opakováním se reakce posiluje, ale co je dalším faktorem? Jednoduše výhra… Kůň si útěkovou reakci posiluje také tím, že úprkem se vzdálí od "nebezpečného" objektu a je spokojen. Proč si to neutvrdit?

Kontrola?


Jak mít pod kontrolou koňské nohy? Utvrzenou prací ze země. Správné práce ze země(!). Pohyb je dovolen pouze na signál např. vodítkem, ne jindy. Jindy je třeba klidného státní.


Útěkem to nekončí…


Pokud si kůň neustále utvrzuje reakci opakováním, zvyšuje se stresová látka, kortizol, který může poškozovat fyziologii zvířete, pokud je přítomen delší dobu. To způsobuje např. agresivní chování. Určitě někdo znáte příklad, kdy se z lekavého koně, bojícího se každé "blbosti"- pro nás, stal agresivní kůň, ihned útočící.


Tento článek byl napsán pro seznámení s pojmem, co to vlastně strach je a jak se projevuje, někdy příště si už tedy můžeme povědět, jak se chovat v rizikových situacích, jak koně provést pro něj ohrožující zkouškou apod..

Odpověď pro: Lucoušek

19. dubna 2012 v 18:17 | Domča
OTÁZKA:

Ahoj,mám takový problém: Jezdím jednu kobylku,jmenuje se Zinat a je to A1/1.Pod sedlem je výborná,ale když se přijde na terén:Jakmile něco zašustí nebo se pohne ihned se plaší,nejradši by mě shodila a běžela domů,vykopává,atd.Na jízdárněm býva super,i když něco zašustí nebo kolem projede motorka,tak nic nedělá.Zato v terénu to může kole jen proletět pták a už jsem na zemi.

ODPOVĚĎ:

Je "legrační" nebo spíš zvláštní, jak koně dokáží reagovat na tu samou věc jinak a stačí pouze změnit prostředí, ve kterém je. Jednou mě zarazila jedna mladá kobylka, se kterou jsem chodívala na procházky k lesu kde byly vyrovnány kulaté balíky na sobě do stohu. Zvykla si na něj, a vše bylo v pohodě, ale když jsme jednou změnili trasu a šli jinam, kde stál úplně stejný stoh z balíků, jen byl prostě na jiném místě- byl to obrovský bubák..:) Kobylka by tě měla bez problému následovat a být schopná za tebou projít i v obtížných situacích (třeba přes plachtu apod.). Začala ybch tím. Upevňovat důvěru. Do složitějších situací ji nenuť, nevytvářej tlak za ohlávku, dej jí hodně času aby šla sama. Jde o to jí upevnit důvěru. Hlavně s ní prováděj úlohy, které budou bezpečné- např. u plachty- nezvedne ji vítr, nezamotá se, nebo se jakýkoliv předmět nezvedne, nepřeklopí apod. Nesmí dojít k žádné "zradě". Bude ti více věřit, že ji netaháš do problémů a může tě následovat a spoléhat na tebe, ikdyž se jí daná situace zrovna nelíbí a bojí se. Pokračuj s procházkami na ruce venku. Pokud je problém ze sedla, je nutné jít ze země. Pokud narazíte na obtížnou situaci, zachovej klid a tvař se jako by se nic nedělo, koně hodně povzbuzuj a chval za jeho dobré reakce. Pozvedneš mu tím sebevědomí a dodáš odvahu. K předmětu, kterého se obává se přibliž, a postupuj stejně jako vždycky- koně nenuť žádným tlakem jít k věci, jen čekej, až to udělá sám, sama u něj stůj sebejistě a koně povzbuzuj. Když vyletí pták a kůň vyletí (pozor na tvoji bezpečnost), zůstávej pořád klidná a sebejistá a vzbuzuj sebejistotu i v koni. Jakmile se zklidí, chval ho. Časem si zvykne na to, že ho nic nesežere a s tebou mu nic nehrozí. Když si budeš jistá v tom, že ve země není problém, zkus jet na koni. Pokud už vycítítš nějakou "nebezpečnou" situaci, můžeš slést, koně povzbuzuj a chval, když bude vše v pořádku, znova nasedni. Koně se cítí mnohem lépe, pokud tě mají jako oporu ze země, než ze sedla.

Nic jiného než zlepšit důvěru v tebe a celkově posílit váš vztah ti neporadím ;)

Přeji hodně zdaru!

Odpověď pro: Andílek07

17. dubna 2012 v 16:52 | Domča
OTÁZKA:

Je to dotaz k tvému článku u přirozené komunikace
jezdím koníka u jenděch lidí chodím tam pokudmožno každou sobotu ale nevím jestli s ním mám začínat přirozenou komunikaci nebo ne...někdo říká že klidně někdo zase že bych u něho musela být každý den....nechci s ním dělat žádné cirkusové kousky ale jenom si k němu vybudovat nějaký vztah nebo nějaké pouto aby když k němu jdu na pastvu s hlávkou a vodítkem neutíkal(přecejenom je to poník a velice líný a tvrdohlavý,ale pod sedlem se už zlepšil po tom roce co ho jezdím...já asi taky když mi ten majitel říkal že možná budu obsedávat jednu jeho kobču, je to ještě sice hříbě ale má tam ještě jednu co je asi teď v půlce březosti a ještě není obsednutá)protože když tam jdu jen tak se s ním a s ostatními koníky pomazlit neutíká ale někdy i za mnou přijde ale když jde o ježdění tak někdy se nechá v poho ale zase jindy vezme nohy na ramena a utíká...pak tak asi po 3 minutách se nechá chytit a už jde v klidu ale chtěla bych se tomu nějak vyvarovat..jinak na něm jezdí občas vnoučata těch majitelů a moje ségra(moc často nechodí)a občast někoho povozí ale nikdo tam nechodí pravidelně jako já)tak si myslím že by v tom neměl být problém(jakože se bojí lidí nebo tak)navíc ti majitelé ali nechcou ty koně "lámat". no s tím přivoláním v ohradě nic asi nenadělám...v neděli jsm měla jezdit na Dárlim(jedemn kůň na kterém si ten maijtel zakládá)ale když jsem na toho majitele cěkala zašla jsem ke koním do výběhu a nrmálně se se mnou bazlil ale jakmile jsem tam šla s ohlávkou a vodítkem dal se na ústup. beru to s humorem aspoň vím že nejsou ti naši koníci hloupí...prostě si jen se mnou pohrávají..ne jenom mi kousek utekl ale potom se nechal chytit...asi chce abych se trohu hýbala když budu prohánět jeho :D ale tn dotaz zůstává stejný...Mám se Žolíkem začínat přirozenou komunikaci nebo ne? děkuji všem kteří mi odpoví nebo poradí

ODPOVĚĎ:

Pokud jsi četla opravdu porozně článek, ke kterému se tvůj dotaz vztahuje, nebo jinak řečeno- jestli jsi ho přečetla ale také mu porozuměla (článek ZDE), pak nevím na co mám odpovídat. Ptáš se mě, jestli máš s koněm začít s přirozenou komunikací, ale že ho vidíš jen o víkendech. Jak jsem v tom článku psala, jde o přístup ke koni, k chování, které je mu blízké, protože je podle chování členů stáda, nejde o nějaké hry na parellce apod. Ano, to jsou prostředky, ale právě při těch hrách to chování, ten přístup uplatňuji, je to ale jen jeden z mnoha prostředků, ne přirozená komunikace jako taková.
Takže ano, ke koni se můžeš chovat podle jejich chování ve stádě, ikdyž ho vidíš jen o víkendech. Je to totiž o přístupu!! Myslím, že pokud si chceš z koně udělat parťáka, nediskutovala bych. K tomu chytání- proč by s tím nešlo nic udělat? Sama jsi si částečně odpověděla. Pokud jdeš s ohlávkou, kůň prchá, když jdeš bez ní, jde ti i naproti. To znamená že ohlávka u něj způsobuje signál. Udělal si jednoduchou spojitost- ohlávka- práce. Pokud se tomu snaží vyhnout, zamysli se- jak probíhá práce, proč je mu nepříjemná. Takže nejdřív najdi chybu tady, naprav ji, odstraň problém- ne jen následky z něj, a jdi dál. Pokud i po "zlepšení" práce bude stále koník reagovat stejně, buď nebyla náprava tvé práce dostatečná, nebo jde jen o vsugerované chování z minulé doby- ohlávka-útěk. Je snadné se takové chování naučit, protože pokaždé když přijdeš s ohlávkou, koně odvádíš z výběhu. Zkus mu tu spojitost trochu přerušit- přijdi s ohlávkou, po chycení koně mu ji nandej, hlaď ho, a po chvíli mu ji zase sundej. Zkus to praktikovat třeba když se jdeš za koňmi do výběhu jen mazlit, na tu dobu mu nandej ohlávku, můžeš mu ji nechat třeba dýl nebo ji při odchodu zase sundat. Tuto spojitost mu tak vyrušíš. Ale pozor- jakmile si přeruší tento fakt- ohlávka- práce -> útěk, a tím pádem nebude vědět kdy ho do práce odvedeš, jelikož to s ohlávkou již spojováno nebude, jak jsem řekla předem- nejdřív si vyřeš problém neefektivní, špatné, nudné práce, pokud bys tak neučinila, kůň by mohl začít utíkat ikdyž bys ohlávku v ruce neměla, chyběla by totiž už zkutečnost ohlávka-práce a on by nevěděl, jestli se jdeš čistě mazlit, nebo půjde makat.

Ještě k tomu chytání, než koni nasadíš ohlávku- koně nepronásleduj, spíš se mu nabídni, dej mu prostor a čekej. Udělej nekonfliktní postoj.

Odpověď pro Peťu

16. dubna 2012 v 16:48 | Domča


OTÁZKA:

Ahoj, Domča, chcem sa ťa len opýtať že s čím zábavnejším by som mohla spojiť prácu zo zeme? lebo s kobylkou robím také klasické veci, napr ustupovanie tlaku, vysielanie na kruh ale moc ju to už nebaví a neviem ako jej to spestriť. Skúsila som jej dať na zem kavalety, ale stále ich obchádzala a vyhýbala sa im, nie preto že by sa ich bála, ale proste že sa jej nechce cez ne chodiť. Je to 11 ročná kobyla , kríženec araba s achal-teke. Preto je aj dosť tvrdohlavá..

ODPOVĚĎ:
Zpestřit práci lze tolika věcmi…. Vždy se něco najde, ale ještě než se dostanu přímo k tomuhle, připomněla bych jednu věc, a sice to, že práce se nesmí opakovat. Při výcviku koně se máme posouvat dál. Koně začnu učit nějakou novou věc (respektive její část), po pochopení- nějakém krůčku vpřed lekci ukončím = pochvala pro koně. Další lekci s koněm věc zopakuji a o malou část pokračuji dál. Tudíž- výcvik je o opakování, ale zároveň by mělo přibýt něco nového. Lekce by se neměly opakovat pořád dokola. To vede ke znuděnosti koně, k nepozornosti a neochotě. Když už nevíš co bys koně měla učit - umí překroky, ustupování zadkem, předkem, couvat, následovat, atd… Co nové podměty? Vždy se najde něco, s čím bys koně mohla seznamovat, s nějakým novým podmětem, který můžeš třeba další hodinu zapojit do běžných věcí, které už kůň ovládá (např. seznámím ho s barelem, aby se ho nebál, pak můžu po koni chtít aby mi ustupoval nad menším barelem, nebo mezi dvěma barely, apod…). Kavalety rozhodně nejsou od věci, koně učí pozornosti, musí zvedat nohy, takže je fajn třeba při obyčejném lonžování položit kavaletu na zem. Nejdřív ale koně samozřejmě pečlivě seznam s kavaletou na ruce- nejen přecházet, ale třeba se i nad ní zastavit, ukročit nad ní do strany apod., potom po koni chtít samostatné přecházení na kruhu- pokud ti jo obchází, jsi od toho ty, abys koně náležitě navedla na kládu. Z jedné strany může být stěna kruhovky, pokud lonžuješ ve volném prostoru- udržuješ koně na lonži, a z vnitřní strany ho natlačuješ ty, aby našel přes kavaletu. Takže tak - zamysli se, jaký systém má tvá práce, a podle toho usuzuj, co koně budeš učit, s čím ho budeš seznamovat. Jako několik typů pro nové podměty: barely, plachta, pytel, igelit, kavaleta, nástup do přepravního vozu, procházky do neznámého prostředí (k rybníku, do lesa, vesnice, kolem silnic…), voda, kýble, hadice, postroje, nahazování vodítka (lana) a jiných předmětů- z výše uvedených na tělo koně (i hlazení např. pytlem po těle apod.), různé "opičí" dráhy apod.

Jen taková poznámka - oživení nemusí být jen hledání nových věcí, které kůň nezná, ale i samozřejmě nové prvky- uč ho, co neumí, co se bude hodit, práce by ale měla mít nějaký systém!

Odpověď pro Hidatsenku

16. dubna 2012 v 16:43 | Domča
Omlouvám se za velmi pozdní odpověď, dotaz byl podán dokonce v červnu, nějak mi to ušlo, v poradně se to trochu nahromadilo, proto se velmi omlovám, zřejmě teď odpověď nejspíš nebude nic platná, přesto ji ještě doplním....

OTÁZKA:

Ahojky, měla bych malinkou otázečku. Jak by se dalo odvyknout ročkovi od zlozvyku? Kamarádka má totiž hřebečka (starý asi rok a půl?) a on hrozně rád okusuje naše prsty když má ohlávku a my při cestě do ohrady držíme vodítko. Vlepit mu přes čumák nepomáhá (zkoušel strejda) a milý Andríšek nám vesele každý víkend okusuje ruce. Dalo by se s tím něco dělat? A má na to vliv, že i ve svém věku se v ohradě stále drží u své matky?

ODPOVĚĎ:

Nejdřív bych řekla něco k té souvislosti s matkou - pokud je matka dominantní typ, a hříbě má tudíž také dobré postavení v hierarchii stáda, roste samozřejmě sebevědomí. Svou dominanci si pak přenáší na vás- zkouší, co může. To že si dovoluje okusovat vám ruce apod., je známka toho, že koníkovi chybí respekt. Rozhodně bych to nenazývala jako zlozvyk. Pro koně je to přirozená činnost, jen proto, že se nám to nelíbí, nemáme právo to nazývat zlozvykem (= něco hanlivého, kůň dělá něco špatně- sice pro nás ano, jemu to tak ale rozhodně nepřijde). Na tuto tématiku jsem již psala článek- o "zlozvycích", abys mě lépe pochopila, možná by bylo fajn si to přečíst: http://equis-world.blog.cz/1105/zlozvyky a třeba ti to i pomůže odstranit tento problém ;-)

Ještě bych připomněla jednu velmi důležitou věc- pokud chceš odstranit problém, musíš nejdřív odstranit kořen, až potom důsledek. Vezmu k tomu velmi jednoduchý příklad- "zlozvyk" klkání. Pro nás velmi nepříjemné, pro koně je to jistá úleva, odpověď, vyjádření na okolí. Když je kůň zavřen 24 h v boxu, bez společnosti ostatních koní, začne klkat. Nám se to nelíbí, mimo to je to i nebezpečné, a máme dvě možnosti, jak se toho zbavit. 1. možnost je, že koně pustíme ven, bude mezi ostatními koňmi- zajistíme mu přirozenější prostředí, problém zmizí. 2. možnost - koni dáme klkací řemen, klkání zmizí. Která možnost byla ta správná? Někdo by možná řekl, že obě, protože pokaždé zmizelo klkání, ale jen u jedné zmizel problém- u první možnosti. Kůň začal klkat z nějaké příčiny, kterou jsme odstranili, tudíž vymizel následek. U druhé možnosti jsme neodstranili příčinu, ale jen následek, takže problém nebyl vyřešen, pouze utlumen, schován. Teď jsem tedy odbočila- zkrátka jsem chtěla upozornit na to, že je třeba řešit věci od základu, ne schovávat následky, takže se nesnažte zamezit kousání, ale to, proč to vůbec vzniklo. Bitím po čumáku se nic nevyřeší - akorát si zaděláváte na problémy, že si na něj nebude chtít nechat kůň sáhnout.

Zkrátka vyřešte si u něj respekt, potom by si to dovolovat neměl. Pokud tě okusuje, dej mu najevo, že to nemůže- přesně tak, jako by to udělal dominantní člen stáda. "Naštvi se", zaškleb se, buď důrazná ale spravedlivá. Doporučovala bych prostudovat koňskou etologii ve stádě, pomůže ti to zjistit, jak koníkovi ukázat svou nadřazenost, že si na tebe dovolovat nemůže.

(ještě bych doplnila takovou důležitou poznámku- nezaměňujte respekt a strach- mnoho lidí si myslí, že respekt je právě na základě strachu, pak to taky tak vypadá) :-)


Tato odpověď neměla být postup, návod jak to koně odnaučit. Takové návody nejsou a když jsou- naprosto zbytečné a nepotřebné, protože každý kůň je originál a je proto třeba přistupovat individuálně.

Kam dál